Historie

 

Myslivecké sdružení Skalice vzniklo v roce 1982 spojením tří celků, a to MS Košťálov, Kundratice a Bystrá. Došlo k tomu rozhodnutím nadřízených úřadů, jak bylo v té době obvyklé. Nově vzniknuvší MS SKALICE hospodařilo původně na výměře honitby 2220 ha. Honitba se rozkládala v oblasti hřebenu mezi Jizerou a Oleškou, od silnice Mříčná – Kundratice až k Semilům. V době svého vzniku mělo sdružení 35 členů. Roku 1992 došlo k přetváření hranic honiteb, čímž se konečná výměra ustálila na 2200ha.

Společenská činnost

Každoročně pořádáme několik společných akcí, mezi které patří: výpomoc při sběru kamene pro místní ZD, ¨příprava a konání pálení ohňů (čarodějnice), taneční zábavu na hřišti v Kundraticích, zvěřinové hody, sušení a uklízení píce zvěři na období zimy, stavby a opravy krmných a loveckých zařízení, případně příležitostná výsadba stromků ( či jiné zeleně ), v neposlední řadě také dva až tři hony na drobnou zvěř, které ač nejsou výřadem tak bohaté jako za zlaté éry české myslivosti,ale i tak jsou slavnostním ukončením lovecké sezony a možností setkat se se starými přáteli a sousedy. Členské schůze konáme tři a výroční v první polovině ledna. V měsíci červenci pořádáme cvičné střelby na počest jednoho ze zakládajících členů stávajícího MS "Memoriál Jaroslava Trojana". Občas se účastníme hezkého střeleckého parkuru ve Vráži ( tz Konopiště ) v pěkném prostředí přírodního střeliště.

Lov

Spárkatou a drobnou zvěř lovíme podle plánu, doby a způsobu lovu, které jsou pro dané druhy stanovené. Predátory ( lišky, kuny, jezevce a zavlečené druhy zvířat v přírodě nežádoucí, jako norek a psík mývalovitý) lovíme převážně na čekané a za pomocí norníků vyháněním z přírodních a umělých nor. Ač se mnohdy domníváme, že se nám stavy predátorů daří dostat na únosnou míru, tak nás opět podzim a zima vyvedou z mylné domněnky, neboť přírodní nory jsou vesměs obsazeny a umělé z části většinou také. Početní stavy lovecky upotřebitelných psů nejsou pro nás pouze nutností z pohledu litery zákona, ale máme radost z jejich dobré práce jako norníků, při práci na barvě a při dosledech spárkaté zvěře a dohledávkách drobné zvěře. Na stavy drobné zvěře mají vliv též poměrně vysoké stavy chráněných živočichů jako jestřáb, ten hlavně škodí na pernaté zvěři, výr na zvěři zaječí, v neposlední řadě též zmiňovaný krkavec. V posledních letech máme dosti problémy s majiteli domácích zvířat, především psů, když mnozí majitelé nechávají své mazlíčky volně pobíhat v přírodě, ač jasně zákon ukládá pravidla pro pohyb domácích zvířat v přírodě. Zde došlo několikrát k napadení voliér s komorovanou zvěří a též ke ztržení zvěře, případně intenzivnímu rušení (prohánění) v době nouze a následnému úhynu v souvislosti se zápalem plic zvěře.

Chov a péče o zvěř

Již několik let se snažíme do přírody vrátit koroptev polní. V jarních měsících vypouštíme průměrně 10 párů koroptví, zde však narážíme na úskalí, že spolu s civilizačními faktory na zvěř působí silný predační tlak. Snažíme se spolupracovat s místními zemědělci, aby alespoň část této vypouštěné zvěře měla šanci na  uspěšné vyvedení mláďat. Zakládáme a udržujeme políčka pro zvěř, kde hlavní složkou pěstovanou na nich je krmná kapusta a oves doplněné o směsky rostlin, které dávají především potravu zvěři bažantí, koroptví a drobnému ptactvu. Bažant se ve volné přírodě vyskytuje v množství, že pokud by zvěř nebyla uměle odchovávána za pomocí kvočen (křížených japonek), tak by v prostředí se silným predačním tlakem neobstála. Stavy zvěře zaječí jsou stabilizované, zdá se, že v posledních letech jsou naopak mírně vzrůstající. Zajíc intenzivně v počátku zimy a v zimních měsících, pokud není vysoká sněhová pokrývka a ledový povrch, spásá stvoly kapusty až po zem. Předkládáme mu každou krmnou sezonu řepu a do keřů vkládáme věchty sena, které rád přijímá. Důležitou složkou v zimě jsou ohryzové dřeviny a dočasně sůl. Srnčí zvěř v podzimních a zimních měsících přikrmujeme v krmných zařízeních, které jsou rovnoměrně rozmístěny ve všech částech honitby. Krmná sezona začíná již koncem září, kdy je ji předkládáno jadrné krmivo, které je důležité pro zvýšení tukové zásoby a tedy lepší přípravu na zimu. Srnčí zvěř se vyskytuje v limitu kmenových stavů a teprve po jarních měsících můžeme zhodnotit, jak zimu přestála. Jako důležité vidíme pro spárkatou zvěř a zajíce dostatečné množství slanisek a lizů. Černá zvěř není zvěří normovanou, její radius je větší, i když se nejraději zdržuje v místech, kde má klidové zóny a  není neustále zneklidňována .